Berete si hypotéku na dům nebo byt? Pak budete muset s bankou sjednat zástavní právo smluvní na nemovitost. O co se jedná, jak zástavní právo funguje a jak ho zrušit? Problémem nemusí být ani koupě nemovitosti, na kterou je zástavní právo zřízeno, když budete vědět, jak postupovat.
Co je zástavní právo smluvní?
Nejčastěji se s ním setkáte právě u hypotéky. Zástavní právo smluvní se uzavírá mezi věřitelem a dlužníkem, v tomto případě mezi bankou a klientem, který podává žádost o hypotéku.
Věřitel pak má právo k nemovitosti dlužníka a může nemovitost použít k úhradě dluhu v případě, že by dlužník nesplácel. Jednoduše řečeno, nemovitostí ručíte, a kdybyste hypotéku nespláceli, váš dům nebo byt propadne bance a ta ho může prodat.
Zástavní právo smluvní omezuje vlastnická práva k dané nemovitosti, například nemůžete dům bez souhlasu banky prodat nebo máte povinnost o něj pečovat tak, aby neztrácel na hodnotě.
Důležité je, že zástavní právo smluvní se váže k nemovitosti, ne k vlastníkovi, takže při prodeji přechází na nového majitele.
Proč banka trvá na zástavním právu?
Zástavní právo představuje pro banku záruku, že dlužník bude půjčku splácet řádně a včas podle hypoteční smlouvy. A zároveň má jistotu, že o své peníze nepřijde ani v případě, že by tomu tak nebylo.
Bývá obvyklé, že se zástavní právo smluvní sjednává ke kupované nemovitosti, ale není to pravidlo. Jako zástavu pro sjednávání hypotéky můžete použít jakoukoliv jinou nemovitost, která má alespoň stejnou hodnotu jako byt či dům, na který si berete hypotéku.
Dokonce ji ani nemusíte vlastnit, ručit můžete třeba domem rodičů (ti ale samozřejmě riskují, že přijdou o domov v případě, že nebudete splácet).
Vždy je potřeba si u banky ověřit, jestli je daná nemovitost vhodná k zástavě. Ne každou vám banka uzná – ručit nemůžete družstevním bytem nebo třeba nemovitostí s věcným břemenem dožití.
Podívejte se na Průvodce hypotékou, co všechno vás čeká při pořizování vlastního bydlení a zařizování hypotéky.
